KARDINÁL DUKA: UNIVERZITA JE MIESTOM HĽADANIA PRAVDY

Zdroj: FB Dominik Duka

Z príležitosti 25. výročia Katolíckej univerzity v Ružomberku

K tomuto výročí, jak jste si mohli povšimnout, jsem zvolil úryvek z Knihy moudrosti. Domnívám se, že právě ona věta šestého verše je nesmírně aktuální i dnes: „Moudrost je duch lidem přátelský, ale rouhače nenechává bez trestu za jeho výroky, neboť Bůh je svědek jeho ledví.“ Ano, žijeme ve světě, a nevyjímaje ani naše země, které si Moudrosti neváží. Svět, jenž se domnívá, že může beztrestně pomlouvat, špinit, urážet, zatajovat a překrucovat nejen dějiny – což se stalo už chronickou záležitostí – nebo dokonce i přetvářet samotný obraz světa.

Univerzita přece nevznikla jako prostor, který by nehledal pravdu. Vydat se na cestu hledání pravdy znamená přistupovat k věcem moudře. Duch Svatý, kterého vzýváme v sekvenci či v hymnu, je Duchem moudrosti, ale zároveň nás obdarovává sedmi dary moudrosti. Víme, že číslo sedm je v hebrejském pojetí číslem plnosti. Moudrý člověk usiluje o pravdu, která hledá příčiny, která přemýšlí o počátcích a kořenech, a zároveň se otevírá velkému dialogu –, který můžeme nazvat interdisciplinárním či interfakultním.

O těchto skutečnostech se mnoho vyprávělo a psalo v šedesátých letech 20.století. Byla to léta, která se v Praze nazývají „zlatá šedesátá“. Víme však, že pro svět to byla doba velké zkoušky, nepohodlí i převratů, která ve skutečnosti zvrátila a narušila demokratický vývoj nastolený po druhé světové válce.

My ovšem, když uvažujeme o univerzitě, musíme si připomenout, že právě číslo sedm úzce souvisí s pojmem univerza. Tomuto pojmu často předcházel jiný výraz – studium generale. A tak se i zde setkáváme s touhou po studiu, po hledání pravdy a dosažení moudrosti. Vidíme tedy, jak úzce souvisí tyto termíny s názvem církve, který rovněž nalézáme v titulu názvu vaší katolické ružomberské univerzity. Katolikos – všeobecný.

Víme také, že k těmto titulům bychom mohli připojit i výraz oikumene. Ekumenismus obvykle zužujeme na vztahy mezi jednotlivými křesťanskými církvemi a na specifický vztah, který máme vůči Božímu zjevení Izraeli – vztah k našim kořenům, k našim „starším bratřím“.

O podobné dílo se pokusila Alexandrie ve svém slavném múseionu. Zde došlo k setkání se židovskou komunitou, která zde byla tehdy největší na světě – nikoli v Jeruzalémě. Ale právě tato komunita v Alexandrii nám darovala řecký překlad Bible, Septuagintu, která se stala výchozím bodem pro apoštolské hlásání evangelia a pro celou misijní činnost církve v římské říši!

Vedle alexandrijského muzea vyrostla i katechetická škola. Výraz katechezis nás přivádí k poslání – k poslání školy ve všech stupních až po univerzitu!

Po druhém vatikánském koncilu se otevřela cesta ke studiu teologie. Stalo se otevřeným a přístupným i pro věřící a hledající.

A tak, když dnes slavíme 25. výročí založení Ružomberské katolické univerzity, uvědomujeme si, že otcové zakladatelé respektovali tento hluboký význam vzdělání. Víme, že i středověké univerzity zajišťovaly svobodu slova disputacemi, aniž by porušovaly pravdivost Božího zjevení, které je předpokladem každého skutečného poznání.

Požadavek, aby teologii studoval věřící člověk, je stejný jako požadavek na jiných fakultách. Vždyť konzervatoř nemůže studovat ten, kdo nemá hudební sluch. Stejně tak je tomu v oborech technických, vojenských či sportovních. Kdo nemá potřebné schopnosti a talent, nemůže studovat tyto disciplíny.

Vzdělání na katolických univerzitách míří k oslovení každého člověka, umožňujeme studium i těm, kteří sami nejsou praktikujícími křesťany.

Poslání univerzity v 19. století plně vyjádřil kněz, konvertita z anglikánství a pozdější učitel církve – svatý John Henry Newman. Je to významný vklad, kterým slavná anglická univerzitní kultura Oxfordu a Cambridge promlouvá k nám, lidem 20. století i současnosti. Je nesmírně důležité také z hlediska papežského úřadu. Vždyť současný papež – Lev XIV., vlastním jménem Robert Francis Prevost – si zvolil jméno, které nese odkaz celé řady papežů, počínaje Lvem Velikým a konče jeho předchůdcem Lvem XIII.

A právě Lev XIII. je papežem svatého Johna Henry Newmana. Dnešní doba nás přivádí k úzkostné otázce: co bude dál s univerzitami? Šedesátá léta, chcete-li rok 1968, jsme v bývalém Československu prožívali v úplně jiné konfiguraci než západní svět. A přece, to, co se dnes odehrává na univerzitách v mnoha státech našeho západního světa, je jakousi repeticí tehdejších událostí.

Vražda Charlieho Kirka nám ukazuje, že univerzitní prostor, se může stát místem totalitarismu i terorismu. O tom mohou vyprávět desítky profesorů, kteří dnes už nemohou oslovit zfanatizované posluchačstvo, kde urážky a další projevy nenávisti – jak jsem zmínil na počátku – jsou každodenní skutečností.

Právě proto povstala ona vlna mladých lidí, a to ne stovek či tisíců, ale milionů studentů, kteří jasně říkají své ne. „Chceme univerzitu! Chceme studium generale! Chceme studium, které skutečně hledá pravdu a smysl života.“

Myslím, že oslava 25 let Katolické univerzity v Ružomberku vstupuje do určité dějinné fáze, která je výzvou, ale zároveň i poděkováním. V této souvislosti připomeňme životní příběh a bolestný závěr Charlieho Kirka, kterého smrt kardinál Gerhard Müller přirovnal k oběti Ježíše Krista. Je to příběh zavražděného mladého člověka, manžela a otce 2 dětí, jenž se stal obětí univerzitní nenávisti.

A tak chápeme, že hlásat evangelium a hlásat Ježíše Krista znamená hlásat Toho, který řekl: „Já jsem cesta, pravda a život.“

Co tuto bolestnou a odsouzeníhodnou událost proměňuje, jsou slova odpuštění vrahu oběti. Jsou to slova, která zazněla v evangelním úryvku, slova Ježíše Krista.

Reakce těch, kteří se hlásí ke Kristu, k odkazu a hodnotám křesťanství, a nikoli k pseudohodnotám evropských komisařů a předepisovatelů, nám jasně říká: ne nenávisti, ne závisti, ne šovinismu. Zakrývání a překrucování pravdy se totiž netýká pouze teologie, nýbrž celé řady oborů, které dnes hýbou světem.

V této situaci je poslání katolické univerzity nezastupitelné. Musí být pokračováním Academie Istropolitany či královské akademie v Trnavě v historii. Nemůže být nahrazeno synodálními procesy ani nezávaznými diskusemi, které bychom doprovodili modlitbou. To je výzva, aby katolické univerzity pozvedly svůj hlas k této problematice a aby si stále připomínaly slova, která zazněla z úst Charlieho Kirka:

„Víra je silnější než jakýkoli strach.“

Amen.

Zdroj: facebooková stránka Dominik Duka

Neváhajte mi napísať Vaše postrehy a nápady emailom na info@oteclubomir.sk

Vaše milodary umožnia vznik povzbudivých myšlienok a ich publikovanie. Akákoľvek čiastka je veľkou pomocou!